- Čtyři ženy se zajímavými profesemi se do hloubky věnují tradiční slovenské surovině, je jí vlna
- Oblečení, které vyrábějí je moderní a nemá nic společného s folklórem, od něj se distancují
- Věděl jsi, že i na Slovensku umíme vychovat ovce, ze kterých se následně získává Merino vlna?
Co to v praxi znamená zachraňovat slovenskou vlnu a vracet ji zpět do života?
O tuto revoluci se snažíme na dvou úrovních, které kopírují celou cestu vlny z farmy až k zákazníkovi. Pokud dáte farmáři férovou odměnu za jeho surovinu, není nucen vlnu vyhazovat a může se chovu ovcí věnovat s větší péčí. Ví totiž, že za svou práci dostane zaplaceno.
Druhá úroveň jsou pak samotné produkty, které nabízíme zákazníkům. Oblečení ze slovenských vln je něco, co si většina z nás představí spíše za vitrínou v muzeu. My ale věříme, že to tak být nemusí, a že i v dnešní době je naše vlna materiál, který má místo v šatníku moderního člověka. Záleží jen na designu. Proto naše oblečení navrhujeme tak, aby bylo současné a nadčasové a mohlo hrdě konkurovat současné nabídce na trhu.
Jaký je na Slovensku momentálně stav, co se pravé ovčí vlny týká?
Slovenská vlna, kdysi cenný materiál, má dnes status téměř odpadu. Chovatelé ovcí pro ni jen těžko shánějí odbyt a když už se jim ji podaří někam prodat, finanční odměna za tuto surovinu je většinou směšně nízká. V konečném důsledku jsou pak nuceni ji často pálit nebo zakopávat.
Vy jste čtyři doslova záchranky, zformoval i značku GUBAŇA. Jak jste na tom finančně? Získáváte finance z externích zdrojů?
Žádného investora za sebou nemáme, vše budujeme jen my čtyři. Samozřejmě celý proces usnadňuje fakt, že většinu věcí jsme schopni zajistit si "in house". Od začátku přistupujeme k celému projektu s filozofií, postupovat pomalu a stabilně. Tomu hraje do karet i fakt, že všechny výrobky vznikají ručně. Ruční výrobu neurychlíme.
Kolik vlny dokážete zpracovat a kolik jsou vám její slovenští malí farmáři schopni poskytnout?
Momentálně jsme v testovací fázi projektu a vlnu zpracováváme z vlastních zdrojů. Do budoucna ale budeme muset odběr určitě rozšířit. Zatím to vypadá, že nabídka ovčí vlny od farmářů mnohonásobně převyšuje naše možnosti, čímž jsme si vlastně potvrdili vše, co jsme o současném stavu věděli − najít odbyt pro ovčí vlnu je nesmírně těžké.
Bohužel ne každé plemeno ovce má vlnu vhodnou k výrobě oblečení, některá vlna je prostě už moc tlustá, kouše.
Jak vnímáte velmi cenově dostupnou vlnu, kterou si jiní podnikatelé s vlněnými oděvy, či produkty nechávají dovážet ze zahraničí? Rozumějme nyní mimoevropské země, například takovou Čínu. Nedevalvují tyto země tržní ceny a povědomí o kvalitě?
Problém vnímám komplexně. Mnoho zákazníků stále ještě nehledí na kvalitu a udržitelnost svého oblečení. Zajímá je jen cena a to, zda takový svetr splňuje aktuální módní požadavky. Ty se však neuvěřitelně rychle mění − což je "in" teď, za půl roku už nebude. Celý trh je nastaven tak, aby byl zákazník nucen, pokud na tuto hru přistoupí, neustále si kupovat nové a nové oblečení, pokud chce zůstat "in". Myslím, že to je to, co devalvuje cenu a povědomí o kvalitě. Nač totiž kupovat oblečení kvalitní, a tím pádem i dražší, když za pár měsíců už nebude módní?
Zároveň zde ale vnímám velmi optimistický protipól, a to narůstající význam trendu slow fashion. Stále více a více lidí přemýšlí o tom, odkud jejich oblečení pochází, kdo a za jakých podmínek ho vyrobil a chápou, že etická výroba stojí víc, než narychlo ušité tričko z asijské výroby. To jde často ruku v ruce s faktem, že takové oblečení nenásleduje módní průmysl, ale jde často o módu nadčasovou, kterou můžete nosit několik sezon a vypadat stále šik. To je to, co nás zajímá a čemu věříme.
Co říkáte na vlnu z ovcí Merino? Má opravdu tak vysokou hodnotu, za jakou se třeba i tady na Slovensku prodává?
I my máme Merino vlnu. Jen ta naše, slovenská, je oproti té zahraniční o něco tlustší, a tím i agresivnější k pokožce. Výrobky ze zahraniční Merino vlny mají vlastnosti, které bychom ze slovenského Merina nikdy nezískali.
Zdroj: Startitup, Daniela Ďurišková
